Autor: Terka

Byla jsem společně s družinou SOKOLI na víkendové výpravě v Kuřimi (24. – 26. 10. 2014). Byli jsme tam hlavně proto, že já (Aduš) a Pavel, Pádlo a Kikina jsme měli slibovat.

Když jsme dojeli do Kuřimi, tak jsme já, Pavel, Ádri a Terka šli nakoupit jídlo, Petr s Hrochym hlídali batohy. Terka mi dala dlouhý seznam všech věcí a my jsme běhali sem tam po celém obchodě. Po nákupu jsme začali hledat klubovnu podle GPS. Když jsme konečně dorazili, byla už tma. Zatím co my jsme nakupovali tak Kája, Kikina, Pádlo, Renča a Gábi seděli v klubovně a nic nemuseli dělat.

Potom jsme šli hrát hry. Hráli jsme třeba Partyzány nebo Sfoukni svíčku. Potom jsme se navečeřeli a šli spát.

Druhý den jsme si udělali výpravu do Lelekovic na Babí lom. Po cestě jsme lovili kešky. Pod Babím lomem jsme hráli Buldoky. Tuhle hru vážně nenávidím, je moc brutální. Když jsme vystoupali na Babí lom, byla tam rozhledna, tak jsme se šli podívat na okolní krajinu z rozhledny. Pod rozhlednou je taková místnost, ve které byl jeden pán a ten uměl bezva kousky s bublinami z bublifuku. Když jsme se konečně vrátili do klubovny, hrozně nás všechny bolely nohy.

Slibující si byli připravit dřevo na takzvaný ‚‚Slibový oheň‘‘. Potom nás Terka připravila na celý obřad, abychom věděli co a jak. Úplně vpředu šli Kája s Ádri a nesly státní vlajku, za nimi šel Hrochy s vlajkou družiny a za nimi šli slibující. Terka pronesla krátkou řeč a poté proběhly samotné sliby. Každý předstoupil a pronesl skautský slib:

Slibuji na svou čest, jak dovedu nejlépe:
sloužit nejvyšší Pravdě a Lásce věrně v každé době,
plnit povinnosti vlastní a zachovávat zákony skautské,
duší i tělem být připraven(a) pomáhat vlasti i bližním.

Po obřadu jsme se pomalu ukládali ke spánku.

Poslední den jsme si dali rozcvičku ve spacákách a hned nato jsme se šli balit a chystat na hru, kterou vymysleli Pavel s Pádlem. Moc se mi nelíbila, protože jsme museli chodit po celém městě a mě bolely nohy.

Potom jsme šli na horolezeckou stěnu a já jsem se naučila nový uzel speciálně pro lezení po skalách. Moc jsem nelezla, protože mám trochu strach z výšek.

Cesta zpátky byla zase vlakem a já už se těšila domů. Od Brna jsme jeli autobusem už bez Gábiho, který se od nás odpojil. Když už jsme konečně dojeli do Pohořelic, tak jsem zavolala mamince, aby si pro mě přijela.

Byl to nádherný výlet a moc jsem si ho užila.

Fotky z akce

Aduš Blovská

V průběhu září se na našem středisku rozjela celoroční hra (dále jen CRH). Tématem CRH je Záchrana ohrožených druhů zvířat.

Družina za pravidelnou docházku získává body a díky získaným bodům může zachraňovat dané zvíře. V měsíci září bylo možné zachránit Tygra Ussurijského, Orangutana Sumaterského a Slona Pralesního.

Pro získání tygra ussurijského bylo nutné splnit následující úkoly:

Každý člen družiny si sám zapálí svíčku a zapálenou jí přenese na vzdálenost cca 100 metrů ve venkovním prostředí. Zvíře je zachráněno, pokud se tento úkol povede splnit nadpoloviční většině plnících. Toto byl úkol pro vlčata a světlušky.

Družina musí během patnácti minut sehnat dřevo a zapálit oheň, který bude hořet alespoň po dobu pěti minut. K zapálení ohně může družina použít jakékoliv dřevo, které najde a to, co má v KPZ. Na zapálení má však jen čtyři sirky. Toto byl úkol pro skauty a skautky.

Pro získání Orangutana sumaterského bylo nutné splnit následující úkoly:

Družina navštíví les či park, každý člen družiny si najde pěkné listy, ty vylisuje a na příští družinovce z nich sestaví orangutana. Vystavením na nástěnce oddílu je úkol splněn. Toto byl úkol pro mladší kategorii.

Dle výběru rádce se celá družina naučí 10 listnatých stromů, na další družinovce rádce zkouší, či se zkouší vzájemně celá družina. Úkol je splněn, pokud všech 10 stromů poznají všichni přítomní. Toto byl úkol pro starší kategorii.

Jelikož se žádné družině nepodařilo získat body pro záchranu Slona pralesního, nebudeme zveřejňovat úkoly, které byly nachystané pro záchranu ohroženého zvířete.

Za měsíc září byly vlčata (družina Pandy) a skauti (družina Sokoli) na prvním místě ve svých kategoriích. I proto družina Pandy získala pro měsíc září putovní pandu se jménem Rototron, která se stala symbolem letošní celoroční hry.

Petr Maršálek – Gábi

V sobotu 27. 9. se vydal pohořelický oddíl na výpravu do Mikulova v počtu 15 účastníků. Vystoupili jsme v parku a hned tam nás čekala první hra – liščí ohony. Poté byly děti rozděleny do dvojic a jedné trojice, ve kterých měli vyluštit malovanou šifru. Jakmile vymalovali všechny černé puntíky, vystoupil do popředí obrázek a děti správně uhodly, že se jedná o dopravní značku. Jednotlivé skupinky se vydaly samostatně po modré značce pod Svatý kopeček. Jejich úkolem po cestě bylo zakreslit co nejvíce dopravních značek. V této drobné hře zvítězili Tom, Martin a Adam, kteří po cestě zahlédli 47 značek.

Začali jsme stoupat do kopce, někdo rychleji, někdo pomaleji, ale velmi brzy jsme se na vrchol Svatého kopečku dostali všichni. Trošku jsme se občerstvili, napili a pak jsme se posunuli na plácek, kde jsme si zahráli hry Letadla v mlze a Prohazovanou. Poté jsme se naobědvali.

Ze Svatého kopečku jsme se přesunuli na Turold navštívit zdejší jeskyně. Při prohlídce zahlcovala zvídavá vlčata slečnu průvodkyni zákeřnými dotazy typu: „Jsou tady otisky prastarých zvířat? Já je vidím támhle.“ a „Máte tady plyšové netopýry?“ Slečna z nás naštěstí nezešedivěla a my po tři čtvrtě hodině opět vystoupili na zemský povrch.

Pokračovali jsme ke zřícenině Kozí hrádek, kde nás čekaly další hry. Zahráli jsme si Rybičky, lovte se, Na princeznu a draka a Vidličky, lžičky, nože. Po hrách jsme se již přesunuli přes náměstí opět k zastávce autobusu U parku. Tam jsme měli ještě čas na poslední dopravní kvíz. Do předchozích dvojic a trojice dostali papír na němž bylo osm dopravních značek a děti musely poznat, co znamenají. Poté nám již jel autobus a my se spokojení a lehce unavení vrátili domů.

Fotky z akce.

Terka