V pátek 22. dubna se do Židlochovic sjeli zástupci všech oddílů našeho střediska a ne jen tak pro nic za nic. Během tohoto víkendu totiž proběhlo střediskové Jamboree, tedy sraz celého střediska, a také velký střediskový závod.
V pátek, když jsme se všichni dostali na místo, tak už na nás čekala Terka s Drnem, kteří nám pomohli s ubytováním v útulné a velmi prostorné tělocvičně na ZŠ Židlochovice. Nachystali jsme si vše potřebné pro pozdější spánek, oblékli jsme se do krojů a celý víkend zahájili společným nástupem. Bylo to velkolepé. Byly zde k vidění oddílové vlajky, vlajky družin, mohli jsme se zaposlouchat do nejrůznějších pokřiků družin a také slyšet pokřiky většiny oddílů. Také pohořelický oddíl zde představil svůj nový pokřik a oddílovou vlajku.
Po tomto nástupu jsme se rozdělili na dvě skupiny: vlčata a světlušky a skauti a skautky. Každá skupina se později rozdělila ještě na menší skupinky, napříč všemi oddíly a děti se tak mohly seznámit s jinými dětmi. V těchto skupinkách si mohly děti zahrát spoustu zajímavých her, seznamovacích her i pohybových.
Když skončil herní program, tak jsme se odebrali zpět do tělocvičny. Tam jsme se převlékli do teplejšího a začal další program. Nejprve jsme shlédli krátkou scénku, kde se sv. Jiří, patron skautů a skautek, bavil s patronem vína sv. Urbanem, oba v podání vůdce střediska Korkyho a jeho zástupce Frenkýho. Po tomto krásném zpestření večera následoval zvlášť program pro jednotlivé věkové kategorie zaměřený na legendu o sv. Jiří a drakovi. Po tomto programu jsme se vydali spát.
Hned časně z rána všechny probudil pokus pohořelických rádců Hulmana a Pádla o zpěv a hru na kytaru. Všichni jsme se oblékli a vyrazili jsme ven na hřiště. Pořádně jsme se po ránu protáhli a procvičili, a to tak, že jsme se všichni rozdělili do 4 skupin. Když jsme se pořádně protáhli, tak jsme se odebrali zpět dovnitř, vyčistili jsme si zuby a vyšli jsme zpátky ven na příjemnou snídani takřka v trávě.
Po snídani jsme si všichni nabalili batůžky na celý den a vydali se na kopec Výhon, kde měl začít onen závod. Šlo nás městem opravdu hodně! Krása pohledět. Zhruba v polovině cesty se k nám připojili i skauti z Židlochovic a všichni společně jsme začali stoupat na kopec.
Na kopci jsme se shromáždili na plácku, kde začínal samotný závod, a tam jsme i celý závod zahájili. Proběhl opět krátký nástup, dozvěděli jsme se pár organizačních informací k závodu ohledně jeho průběhu
Celý závod utekl jako voda. Děti prošly všechny připravená stanoviště a statečně se popraly s nachystanými úkoly. Vyzkoušely si ošetření různých zranění, ukázali schopnost orientace v mapě, rozdělávání ohně a přípravy jídla nebo znalost skautské symboliky. Na závodním okruhu je čekal taky úkol, kde museli projevit schopnost komunikace mezi sebou, a při překážkové dráze ukázat svou fyzickou zdatnost.
Po pozdním obědě a několika veselých hrách s Pádlem, Uzlem a Klárkou přišel nástup a blížilo se vyhlášení výsledků celého závodu. Napětí stoupalo. Zůstane trofej závodu – meč svatého Jiří – ve Vranovicích? Vyhraje snad někdo jiný? Kdo bude první? Všechny otázky byly během chvíle zodpovězeny.
V kategorii našich nejmenších skautů – vlčat a světlušek – vyhrály Čekanky z Hustopečí a získaly meč sv. Jiří. Druhé místo obsadili Medvíďata z Židlochovic a třetí místo Surikaty z Vranovic. Naše družiny vlčat a světlušek se také umístily na krásných místech. Pandy skončily na 4. bramborovém místě, Kapři na 11. místě a Surikaty na 14. místě.
Druhou kategorií byli starší skauti a skautky. Mezi nimi se na prvním místě umístili Dýňáci z Hustopečí. Na druhém místě s rozdílem asi 10 bodů skončila družina Sokolů z Pohořelic. Třetí místo obsadily Vlaštovky z Židlochovic.
Nutno podotknout, že všechny družiny, všechny děti, zkrátka všichni si vedli skvěle a reprezentovali náš oddíl na výbornou.
Po vyhlášení výsledků jsme se všichni odebrali zpět na základnu, kde nás čekal táborák, opékání špekáčků, zpěv s kytarou u ohně, a také zasloužený odpočinek.
V neděli ráno jsme se po probuzení Pádlovým zpěvem a hrou na kytaru nasnídali, oblékli do krojů a opět proběhl nástup. Po nástupu vyrazila jedna skupina do kostela na mši svatou. Kdo chtěl, mohl zůstat v tělocvičně a hrát hry, zpívat s kytarou a pomáhat s úklidem. Po opětovném setkání v tělocvičně jsme se finálně dobalili, rozloučili s ostatními a vydali se k našim domovům.
Celá akce byla moc pěkná a až na pár nepříjemností se vydařila. Doufám, že příští rok se nás na střediskovém Jamboree sjede ještě více a že pohořelický oddíl v závodu opět dosáhne na vítězné příčky.
Pádlo
Fotky z akce