Rubrika: Kronika

V sobotu 6. 12. 2014 jsme nachystali pro děti oddílu Adventní dílnu, na které bylo možné si vyrobit nějakou vánočně zaměřenou rukodělku. Rozdělili jsme se na dvě skupinky a každá začala tvořit svou rukodělku.

U prvního stolu se na papírový kužel nalepovaly barevné lístečky coby jehličí. U druhého stolu zase na špejli nabodávali proužky papírů. V obou případech vznikly krásné vánoční stromečky a u několika dětí i další výrobky vytvořené těmito technikami.

V půli akce do místnosti vrazil čert a začal všechny okolo děsit. Za ním přišel Mikuláš a Anděl a situaci uklidnili. Jakmile všichni zúčastnění zazpívali společně písničku, mohli po jednom přistupovat k Andělovi a Mikuláši a za krátkou básničku převzít malou nadílku. V případě, že ale někdo začal zlobit, čert jej hodil do pytle a odnesl do pekla. Sice čert skutečně odnesl několik dětí pryč z klubovny, naštěstí při svém odchodu jim dovolil se vrátit.

Ke konci akce jsme ještě začali vyrábět papírové vločky. Poté jsme si ukázali veškeré výrobky a zahájili úklid. Po sklizení stolů, vysbírání všech papírků a následném vysátí, jsme se mohli všichni odebrat se svými výrobky opět domů.

Akce se zúčastnilo celkem 15 členů oddílu. Děkuji dalším třem – Pádlovi, Pavlovi a Barči – za nachystání milého mikulášského překvapení.

Fotky z akce

Tereza Černá

Se skauty z Pohořelického oddílu jsme se vydali v sobotu 22. 11. na výpravu, tentokrát na kopec Hády nad Brnem, v počtu 15ti účastníků.

Šli jsme kus cesty, až jsme došli na jeden malý plácek, kde jsme si zahráli na slepice a vejce. Potom jsme se ještě podívali k lomu, jež tvrdě zasahoval do zdejší krajiny, přesto byl ale výhled na Brno velice pěkný. Vydali jsme se dál, až jsme došli na větší prostranství. Tam jsme hráli fotbal, a to tak, že pořádně. Cyril, Petr a Gábi odvedli skvělou práci, a nakonec vyhrál tým B, všechna čest.

Vydali jsme se dál, až jsme došli k vysílači Hády, kde jsme pořídili skupinovou fotku. Poté jsme pokračovali k rozcestí, kde jsme se najedli a podívali na památník S. K. Neumanna. Pak to s námi šlo doslova z kopce, teda my jsme šli z kopce, díky čemuž jsem dost tvrdě okusil gravitaci. Pochopil jsem, že mě čeká poslední hodinka a ostatní mi ze srandy uspořádali krásný pohřeb za zpěvu písně ,,Chcípni a shoř v pekle!“. Naštěstí se ukázalo, že mé škrábnutí na ruce není smrtelné. Přežil jsem.

Pak jsme si prohlédli zbytky tvrze (Obřanská zřícenina), ve které chtěli někteří z nás zahučet do studny. U cyklostezky jsme si následně zahráli hru s pískáním. Boje o píšťalku se podobaly spíše hrám o život. Dostali jsme se z lesa a před odjezdem jsme si zahráli trochu jinou verzi vybíjené.

Podle mě se všem výprava líbila a už se všichni těšíme na tu další.

Fotky z akce.

Patrik Hájek

Byla jsem společně s družinou SOKOLI na víkendové výpravě v Kuřimi (24. – 26. 10. 2014). Byli jsme tam hlavně proto, že já (Aduš) a Pavel, Pádlo a Kikina jsme měli slibovat.

Když jsme dojeli do Kuřimi, tak jsme já, Pavel, Ádri a Terka šli nakoupit jídlo, Petr s Hrochym hlídali batohy. Terka mi dala dlouhý seznam všech věcí a my jsme běhali sem tam po celém obchodě. Po nákupu jsme začali hledat klubovnu podle GPS. Když jsme konečně dorazili, byla už tma. Zatím co my jsme nakupovali tak Kája, Kikina, Pádlo, Renča a Gábi seděli v klubovně a nic nemuseli dělat.

Potom jsme šli hrát hry. Hráli jsme třeba Partyzány nebo Sfoukni svíčku. Potom jsme se navečeřeli a šli spát.

Druhý den jsme si udělali výpravu do Lelekovic na Babí lom. Po cestě jsme lovili kešky. Pod Babím lomem jsme hráli Buldoky. Tuhle hru vážně nenávidím, je moc brutální. Když jsme vystoupali na Babí lom, byla tam rozhledna, tak jsme se šli podívat na okolní krajinu z rozhledny. Pod rozhlednou je taková místnost, ve které byl jeden pán a ten uměl bezva kousky s bublinami z bublifuku. Když jsme se konečně vrátili do klubovny, hrozně nás všechny bolely nohy.

Slibující si byli připravit dřevo na takzvaný ‚‚Slibový oheň‘‘. Potom nás Terka připravila na celý obřad, abychom věděli co a jak. Úplně vpředu šli Kája s Ádri a nesly státní vlajku, za nimi šel Hrochy s vlajkou družiny a za nimi šli slibující. Terka pronesla krátkou řeč a poté proběhly samotné sliby. Každý předstoupil a pronesl skautský slib:

Slibuji na svou čest, jak dovedu nejlépe:
sloužit nejvyšší Pravdě a Lásce věrně v každé době,
plnit povinnosti vlastní a zachovávat zákony skautské,
duší i tělem být připraven(a) pomáhat vlasti i bližním.

Po obřadu jsme se pomalu ukládali ke spánku.

Poslední den jsme si dali rozcvičku ve spacákách a hned nato jsme se šli balit a chystat na hru, kterou vymysleli Pavel s Pádlem. Moc se mi nelíbila, protože jsme museli chodit po celém městě a mě bolely nohy.

Potom jsme šli na horolezeckou stěnu a já jsem se naučila nový uzel speciálně pro lezení po skalách. Moc jsem nelezla, protože mám trochu strach z výšek.

Cesta zpátky byla zase vlakem a já už se těšila domů. Od Brna jsme jeli autobusem už bez Gábiho, který se od nás odpojil. Když už jsme konečně dojeli do Pohořelic, tak jsem zavolala mamince, aby si pro mě přijela.

Byl to nádherný výlet a moc jsem si ho užila.

Fotky z akce

Aduš Blovská

V průběhu září se na našem středisku rozjela celoroční hra (dále jen CRH). Tématem CRH je Záchrana ohrožených druhů zvířat.

Družina za pravidelnou docházku získává body a díky získaným bodům může zachraňovat dané zvíře. V měsíci září bylo možné zachránit Tygra Ussurijského, Orangutana Sumaterského a Slona Pralesního.

Pro získání tygra ussurijského bylo nutné splnit následující úkoly:

Každý člen družiny si sám zapálí svíčku a zapálenou jí přenese na vzdálenost cca 100 metrů ve venkovním prostředí. Zvíře je zachráněno, pokud se tento úkol povede splnit nadpoloviční většině plnících. Toto byl úkol pro vlčata a světlušky.

Družina musí během patnácti minut sehnat dřevo a zapálit oheň, který bude hořet alespoň po dobu pěti minut. K zapálení ohně může družina použít jakékoliv dřevo, které najde a to, co má v KPZ. Na zapálení má však jen čtyři sirky. Toto byl úkol pro skauty a skautky.

Pro získání Orangutana sumaterského bylo nutné splnit následující úkoly:

Družina navštíví les či park, každý člen družiny si najde pěkné listy, ty vylisuje a na příští družinovce z nich sestaví orangutana. Vystavením na nástěnce oddílu je úkol splněn. Toto byl úkol pro mladší kategorii.

Dle výběru rádce se celá družina naučí 10 listnatých stromů, na další družinovce rádce zkouší, či se zkouší vzájemně celá družina. Úkol je splněn, pokud všech 10 stromů poznají všichni přítomní. Toto byl úkol pro starší kategorii.

Jelikož se žádné družině nepodařilo získat body pro záchranu Slona pralesního, nebudeme zveřejňovat úkoly, které byly nachystané pro záchranu ohroženého zvířete.

Za měsíc září byly vlčata (družina Pandy) a skauti (družina Sokoli) na prvním místě ve svých kategoriích. I proto družina Pandy získala pro měsíc září putovní pandu se jménem Rototron, která se stala symbolem letošní celoroční hry.

Petr Maršálek – Gábi

V sobotu 27. 9. se vydal pohořelický oddíl na výpravu do Mikulova v počtu 15 účastníků. Vystoupili jsme v parku a hned tam nás čekala první hra – liščí ohony. Poté byly děti rozděleny do dvojic a jedné trojice, ve kterých měli vyluštit malovanou šifru. Jakmile vymalovali všechny černé puntíky, vystoupil do popředí obrázek a děti správně uhodly, že se jedná o dopravní značku. Jednotlivé skupinky se vydaly samostatně po modré značce pod Svatý kopeček. Jejich úkolem po cestě bylo zakreslit co nejvíce dopravních značek. V této drobné hře zvítězili Tom, Martin a Adam, kteří po cestě zahlédli 47 značek.

Začali jsme stoupat do kopce, někdo rychleji, někdo pomaleji, ale velmi brzy jsme se na vrchol Svatého kopečku dostali všichni. Trošku jsme se občerstvili, napili a pak jsme se posunuli na plácek, kde jsme si zahráli hry Letadla v mlze a Prohazovanou. Poté jsme se naobědvali.

Ze Svatého kopečku jsme se přesunuli na Turold navštívit zdejší jeskyně. Při prohlídce zahlcovala zvídavá vlčata slečnu průvodkyni zákeřnými dotazy typu: „Jsou tady otisky prastarých zvířat? Já je vidím támhle.“ a „Máte tady plyšové netopýry?“ Slečna z nás naštěstí nezešedivěla a my po tři čtvrtě hodině opět vystoupili na zemský povrch.

Pokračovali jsme ke zřícenině Kozí hrádek, kde nás čekaly další hry. Zahráli jsme si Rybičky, lovte se, Na princeznu a draka a Vidličky, lžičky, nože. Po hrách jsme se již přesunuli přes náměstí opět k zastávce autobusu U parku. Tam jsme měli ještě čas na poslední dopravní kvíz. Do předchozích dvojic a trojice dostali papír na němž bylo osm dopravních značek a děti musely poznat, co znamenají. Poté nám již jel autobus a my se spokojení a lehce unavení vrátili domů.

Fotky z akce.

Terka

Poslední neděli měsíce června se vydalo bezmála třicet skautů a skautek z Vranovic, Hustopečí a Pohořelic na tábořiště v Dobrohošti u Dačic. Čekal je dvoutýdenní program na motivy knihy Hobit. Šest družin soupeřilo ve vyrovnaném boji s možností dostat se z posledního na první místo v posledním dni. První den si děti postavily stejně jako loni podsadové stany, které se po příštích čtrnáct dní měly stát jejich domovem. Druhý den jsme zdárně prošli kontrolou z hygienické správy. V sobotu 5. 7. proběhl slibový oheň, u něhož svůj slib složila Eliška Ambrosová z Hustopečí. Veselá pak byla mše druhý den v Dačicích, jelikož sloužící kněz je původem z Pouzdřan a navštěvoval ZŠ ve Vranovicích. Vůdce tábora a střediska v jedné osobě, Korkyho, pak třikrát pozval k mikrofonu a pokládal mu otázky: “Jaká je povolená rychlost na trati Brno-Břeclav? Kolik měří katedrála svatého Víta v Praze a kolik katedrála Notre-Dame v Amiens i jak dlouho se stavěla?” Navzdory nepříznivým předpokladům uspokojivě zodpověděl všechny otázky. V pondělí jsme se pak, rozděleni na půl, vydali na dvoudenní výpravu. Zkušenější šli trasu z Kunžaku přes Slavonice do tábora, mladší potom taktéž z Kunžaku přes Český Rudolec a Dačice. V obou případech jsme si bezvadně zaplavali v přehradách. Bratr Marátor a sestry Bára Klimešová a Anička Vybíralová splnili zkoušku Tří orlích per, i když zkouška mlčení je párkrát pozlobila. V druhém týdnu jsme několikrát využili nafukovací lodě k odreagování se na rybníce v bezprostřední blízkosti tábořiště. Družiny měly za úkol pečlivě dokumentovat každý den tábora, takže vznikly zdařilé kroniky, z nichž se dovíte, co se dělo, co bylo k jídlu, co se přihodilo nočním hlídkám a kdo co provedl. I vedoucí měli alespoň po tři dny soutěživého ducha, když soupeřili v nošení co největšího počtu lístečku z šesti míst v okolí. Členové vítězné družinky směli mít přání, které jim bylo splněno. Předposlední den proběhla pokladovka a vyhlášení celotáborové hry v pořadí: 1. Zlatá horda, 2. Rybišky, 3. Melouni, 4. Rebelská skorošestice, 5. Apanedaniku. Poslední den, v neděli, nás čekalo už jen balení a více jak pětihodinová cesta vlakem.

Doktor

Skautský rok jsme se rozhodli ukončit symbolicky – ohněm. Sešli jsme se ve středu 25. 6. u klubovny a vydali se podél Jihlavy ke krásnému plácku s ohništěm. Po nachystání klacků na opékání špekáčků a škrtnutí první sirky, od které krásně chytly první větvičky, jsme byli nuceni zařadit zpětný chod, rychle schovat suché dříví pod plachtu, hodit batohy na záda a utíkat se ukrýt před začínající bouřkou pod most. Tam jsme si zahráli dvě krátké hry než bouřka přešla a poté se opět odebrali k ohništi. Dřevo vydrželo suché, i když se nyní zapalovalo o něco hůře. Opekli jsme si špekáčky a zazpívali pár písniček. Pak přišla ona slavnostní chvíle – vyhlášení výsledků celoročního bodování. Postupně si chodili každý pro svůj diplom a malou sladkou cenu, na pět nejlepších čekaly navíc i medaile z fidorek. Po předání všech diplomů jsme zakřičeli z plných plic družinové pokřiky až se stromy třásly. Nakonec jsme zapěli skautskou večerku a vydali se, opět za drobného deště, zpět ke klubovně.

Výsledky celoročního bodování (prvních 5 míst):

1. místo     Danča (506b)
2. místo     Ádry (485b)
3. místo     Pádlo (467b)
4. místo     Cyril (449b)
5. místo     Patrik (418b)

Díky všem dětem za krásný skautský rok a všem vedoucím, kteří odvedli kus dobré práce a bez jejichž pomoci by nemohl oddíl fungovat. Díky moc. Těším se se všemi na viděnou na táborech a v září, kdy začíná nový skautský rok.

Terka

Jednoho krásného odpoledne chvíli po obědě dne 22. 3. jsme se sešli před klubovnou v hojném počtu. Do klubovny schovali spacáky, karimatky a potřeby na přespání a s lehčími a menšími batohy jsme vyrazili na výlet. Vydali jsme se po levém břehu řeky Jihlavy směrem na Přibice. Při první zastávce jsme hráli hru, ve které vítězil ten, kdo se uměl nejtiššeji plížit neslyšen. Pepin s sebou nesl na klacku ulitu šneka a tak vzniklo heslo výpravy:

„Můj šnek tě ztrestá!“

Po dalším úseku cesty jsme se zastavili na mýtině uprostřed lesa s posedem, kde jsme si zahráli běhací hru Ragbíčko. Pokračovali jsme dál, přešli řeku přes železniční most a začali jsme se po druhém břehu řeky vracet. Na hrázi jsme udělali pauzu a začali vyrábět svačinu. Každé dítě mělo za úkol donést dva kusy ovoce a na místě si je zkusilo nakrájet. Ve výsledku se nám opravdu podařilo vytvořit ovocný salát s jogurtem. Následně jsme si zahráli hru o nejpomalejšího šneka. Vytičili jsme startovní a cílovou čáru. Odstartovala se hra a šneci se pomalinkými krůčky blížili k cíli. Jen ti nejtrpělivější a nejpomalejší šneci se k cíli nakonec nedostali. Kousek před dálnicí jsme měli další pauzu, kde jsme si zahráli hoňku ve dvojicích, kdy jeden z dvojice byl slepý a druhý jej navigoval. Poté jsme se vyblbli při bojích o píšťalku. Při začátku stmívání jsme se odebrali k ohništi u řeky, zapálili malý ohýnek a zazpívali Červená se, line záře. V této slavnostnější chvíli byly předány skautské šátky všem světluškám a vlčatům, kteří jej ještě neměli. Po zazpívání Večerky jsme se vydali na cestu do klubovny, kam jsme došli až za tmy. V klubovně jsme si dali večeři, nachystali karimatky a spacáky a poté jsme se uvelebili a dívali se na film 12 úkolů pro Asterixe. Ráno po probuzení jsme se nasnídali, sklidili batohy a ještě chvíli jsme hráli hry venku i vevnitř. Pak už jsme se jen s úderem deváté hodiny odebrali domů.

Terka

Fotky z akce

Skautské středisko Vranovice uspořádalo svůj první ples. Tato jedinečná akce dala příležitost všem lesním příznivcům, aby změnili prostředí. Aby na sebe vzali formální oděv a bavili se jinak, než je pro ně běžné. Nebyli to ovšem jen oni, kteří si mohli užívat sál s podsadovými stany, velmi příjemné šatnářky nebo šikovnou obsluhu u baru.

Den sesterství (také Vzpomínkový den či Den zamyšlení) je mezinárodní svátek přátelství, který slaví skautky a světlušky celého světa 22. února. Toho dne se narodili zakladatel skautingu Robert Baden-Powell (22. 2. 1857) a jeho žena Olave (22. 2. 1889). Proto se tento den skautky a světlušky schází a tráví spolu příjemné chvilky.

Svátek sesterství jsme slavily 14. února společně se skautkami z celého střediska. Všichni jsme se setkaly v Uherčicích, kde nás vesele přivítaly ostatní děvčata a brzy začal program. Většina z nás jsme se již znaly, ale kvůli nováčkům byl začátek programu určen seznamování a veselým hrám.

Po přesunu na faru nás čekalo zamyšlení nad vzděláním. V první aktivitě Škubánek říkala věty typu: „Ráda chodím do školy. Ve škole mě to baví. Myslím, že je škola užitečná.“ a podle toho, jak jsme s větou souhlasily, tak jsme si stouply do prostoru v místnosti. Uprostřed bylo neutrální pole, u dveří souhlas a u oken nesouhlas s danou větou. V následující aktivitě jsme se rozdělily na dvě skupiny. Jedna měla namalovat školu, do které bychom nikdy nechtěly chodit. Druhá skupina zase malovala tu nejlepší a nejzábavnější školu. Vznikly dva plakáty, na jednom škola s parohy, čerty, hromadou pavouků a přísných zlých učitelek. Na druhém zase škola s bazénem, výtahem, pokladem na půdě, spoustou stromů a vlastní zoo. V závěru zamyšlení nad vzděláním jsme vzpoměly na děti v méně vyspělých zemích, které nemají ani možnost do školy chodit.

Následovala rukodělka. Každý dostal bílý hrníček a mohl si jej barvičkami na porcelán pomalovat dle libosti. Vznikala krásná malovaná díla a každý hrníček byl jeden velký originál. Kdo již měl hrníček hotový, mohl se dívat na animovanou pohádku, která se promítala na zeď a povídat si s kamarádkami z celého střediska. Akce již probíhala v pohodové a kamarádské atmosféře až do odjezdu autobusů domů.

Terka Černá

Fotky z akce