O druhém březnovém víkendu vyrazil pohořelický skautský oddíl na víkendovou výpravu do Moravského Krasu. V pátek odpoledne 11. 3. jsme se přesunuli do města Křtiny, kde na nás čekala krásná skautská klubovna, ve které jsme byli v průběhu celého víkendu ubytovaní. Po večeři vypukl zábavný večer plný vtipných her, např. tvorby mumií a šklebení se nad kyselostí citronu, a písní doprovázených kytarou.
Následující den jsme vyrazili s většinou účastníků výpravy na výlet. První zastavení jsme měli u Rudického propadání, kde se nám ztrácel potok před očima. Ve svahu jsme navštívili hlubokou jeskyni, ve které jsme zahlédli i netopýra. Na louce nad propadáním jsme prolezli všechny jeskyňky na zdejších vápencových skalách, zahráli si ringo a pak už jsme pádili do Rudic, kde jsme u větrného mlýna snědli svačinu a poslechli pověst O koze a pohádku O babičce Ježi. V průběhu dalšího putování jsme zastavili na okraji pískovcového lomu, který nás uchvátil svými barvami. Byly zde bílé, žluté, červené i fialové písky. Poté jsme již lesem mířili zpět do Křtin.
V sobotu se na výlet s ostatními nevydali 4 skauti, kteří měli jiný úkol. Večer nás čekal slavnostní rituál a tito skauti měli za úkol jej pro ostatní nachystat. Vyrazili na kopec nad Křtinami a ze dříví postavili pěknou hranici uprostřed kamenného kruhu. Také si vyzkoušeli vytvořit pochodeň z březové kůry, pomocí které byl pak večerní oheň zapálen, a křesat oheň. Poté si prohlédli nádherný kostel ve Křtinách a jeho zvonici a akorát se vrátila skupina z výletu.
Po pozdním teplém obědě jsme počkali na tmu a vyrazili společně na kopec. U prvního zastavení proběhlo předávání skautských šátků nováčkům a nášivek šestníkům družiny Pand Marťovi a Babičce. Pokračovali jsme tmou dál. U krmelce jsme již zformovali průvod a slavnostní chvíle mohla začít. Prošli jsme kolem svíček a dorazili do kamenného kruhu. Po zapálení ohně proběhly skautské sliby, zazněla Junácká hymna a po chvíli setrvání u ohně jsme se vydali zpátky do klubovny.
Nedělní dopoledne patřilo skautské praxi, procvičení paměti, týmovým i pohybovým dovednostem. Děti musely poslepu projít trasou za navigace svého kapitána. Neméně lehkým úkolem bylo strefování míčků a kroužků ringo do vytyčeného pole. Účastníci výpravy se také zapojili do přípravy oběda a pomáhali s přípravou bramborového guláše a svačiny. Po snězení oběda jsme již dobalili posledních pár drobností a vydali se přeplněným autobusem k domovu, kde nás vesele a s úsměvem přivítali naši rodiče.
